Veverka popisuje přebor

8. prosince 2008 | David Hlaváč | 127 zobrazení

Nejrychlejší Veverka letošního přeboru popisuje, co a jak musela udělat, aby byla tím, čím chtěla být. Veverkou (bez velkých předních zubů a hebkého kožíšku, ovšemže).

Letošní vrchol sezóny mají Jilemničáci úspěšně za sebou díky Veverce Martince a Lvu Kaulimu (samotného dne se neúčastnil), kteří nám připravili velmi pěkný závod ve formě scorelaufu (libovolné pořadí kontrol).
Tentokrát se nemuselo courat nikam daleko, centrem se stala jilemnická kuželna. Sešla se nás pořádná partička, od malých až po vetoše.

A jak jsem se se záludným scorelaufem poprala já??
Před startem fasuji jako každý průkazku. Po startu mně v ruce zůstávají dvě omalovánky. Podívám se na první a zjisťuji, že je to mapa Jilemnice, a kupodivodu není nijak znetvořená, mám radost. Jenže koukám, na mapě je pouze 5 kontrol a v lese (ve městě) by se jich mělo nacházet 30. Podívám se na druhou omalovánku a na ní vidím fotografie zřejmě zbylých kontrol. Tak to je průšvih! Já, která jsem v Jilemnici teprve čtvrtým rokem, si ani neškrtnu. Nakonec to tak hrozné není. Většinu míst poznávám a s některými mi pomáhá Ája (óóó díky 🙂 ). Shodli jsme se, že to chce trochu strategie. Obětovali jsme asi 6 minut, abychom si zakreslili do mapy všechny kontroly a mohli je tak oběhnout v nejvýhodnějším pořadí. Kontroly se nacházejí nejen v centru Jilemnice, ale také mimo mapu na vzdáleném Kozinci. Tak už konečně vybíháme… Nejprve sbíráme kontroly na stadionu, pak to bereme přes busák do centra Jilemnice, dále pak na Kozinec přes park. Zatím to probíhá vše bez většího problému. A na Kozinci to začalo. Na fotce je pohled na Hrabačov, ale není vidět. Tušíme, kde to asi může být. Odbočujeme z cesty a na druhé straně hřbetu to na to místo nevypadá. Vracíme se na cestu a zkoušíme to o pár metrů dál. Narazíme na pěšinku a ta nás už ke kotrole dovádí. Máme radost! Tuhle kontrolu jen tak někdo mít nebude… Pokračujeme dál ke kapličce. Potom to bereme přes pole, kde nám hodně těžknou nohy. Není to ale tím, že bychom byli unavení, ale tím, že počasí nebylo zrovna supr a hlína nám na botech udělala pěkné bakule. V areálu nemocnice se botky trochu oklepaly. Do cíle nám zbývá jen pár kontrol. Jenže u nemocnice se nemůžeme jedné dohledat. Po chvilce přemýšlení zjisťujeme, že jsme tuto kontrolu odhadli špatně a že se pro ní budeme muset vrátit na druhý konec Jilemnice. Do časového limitu to zvládneme, ale té zbytečné ztráty je škoda, když chceme vyhrát. Vůbec to nevzdáváme ba naopak, nasazujeme smrtelné tempo a do cíle dobíháme zničení. Já dobíhám jako první ženská se všemi kontrolami, Ája však na třetím místě, za Tomem a Pájou.
O vítězích nerozhodoval počet kontrol, plný počet byl podmínkou, ale lepší čas. A tak to má být.

Veverka Lenka