Zimák 800 v Hradci Králové

7. prosince 2025 | Barbora Horáčková | 4747 zobrazení

Nevšední zážitek v útrobách ČPP arény

První prosincovou sobotu hostil Hradec Králové velmi atraktivní indoor závod – Zimák 800. Jak název napovídá, dějištěm byla hokejová ČPP aréna, která nabídla další z unikátních mapových zážitků. Po loňském závodu v knihovně šlo opět o skvělou příležitost pro milovníky netradičních prostor. Hradec Králové letos slaví 800 let – závodníků sice 800 nebylo, ale propustnost tratí i OK Slavia by bez problémů zvládla i dvojnásobek.

Kategorie a netradiční mapa

Účastníci si mohli vybrat ze čtyř délek tratí: elity (DE, HE), střední (D/H), krátké (DK, HK) a kategorie příchozích. V prvních dvou kategoriích nechyběla ani výměna mapy – klasická trať v první části a scorelauf ve druhé.

Mapa v měřítku 1 : 700 zachycovala čtyři části arény: hlavní halu s hledištěm, dolní ochoz, skyboxy a suterén. Už samotná orientace v členitém prostředí byla jedním z hlavních lákadel závodu.

Můj závod očima běžkyně

V elitě jsem se s mapou srovnala poměrně rychle a většinu kontrol před výměnou mapy našla s jistotou. Horší to bylo s volbou postupů – přišlo mi jednodušší se rozhlédnout a intuitivně se dostat například z hlediště na dolní ochoz, než v mapě hledat ideální schodiště či nejvhodnější průchod. Několikrát jsem se nechala nachytat: třeba částečně neprůchodným schodištěm nebo kontrolou umístěnou nad zábranami, na kterou jsem koukala zespodu.

Zvlášť záludné byly kontroly na dolním ochozu v úzkém pruhu podél zdi. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že se kontroly opravdu mohou nacházet i na toaletách. Aby pořadatelé závod ještě více zpestřili, bylo v hledišti ve dvou sektorech vytvořeno pomocí pásek bludiště.

V závodě byla znát nejistota mnohých – i má. Může se prolézat a podlézat zábradlí, když tam nejsou pásky? Přeskočit metrovou zídku u hrazení? Mávnout air čipem přes zábradlí a orazit tak kontrolu z jiného sektoru? Někdo riskoval, většina ale poctivě obíhala.

Scorelauf: místo, kde padali i favorité

Diskvalifikace nakonec potkala zhruba pětinu startovního pole, a troufám si říct, že hlavně kvůli scorelaufu. Mnozí doplatili na to, že s sebou neměli fix. Bez škrtání oražených kontrol bych po aréně běhala možná ještě teď. Ani s fixem ale nebyl scorelauf jednoduchý – váhala jsem, jestli sbírat postupně podle sekcí mapy, po stranách arény, nebo „luxovat“, jak to přijde. A třeba pro kontrolu v suterénu jsem se musela vracet.

Odměna pro všechny, kdo doběhli

Vítězem byl každý, kdo doběhl do cíle s úsměvem a se všemi kontrolami. A tomu, kdo dal scorelauf v elitě bez fixu, smekám klobouk. Díky pořadatelům za nezapomenutelný zážitek!

Těším se na další nevšední akce, které mi můj „OB comeback“ přinese. Tohle mi před dvaceti lety chybělo – a o to víc si to teď užívám!

Bára Horáčková