Soustředění OAV a Jeseníky
31. srpna 2021 | Aleš Malý | 9 zobrazení
Prázdniny se nám překlopili do druhé poloviny a my se s oddílem OK Jilemnice vydali na 5 etapové závody a na kondiční soustředění. Počasí nám přálo celou dobu. A my se těšili na další nezapomenutelné zážitky a příběhy. První den byl pouze cestovní, a to z Jilemnice do kempu Bučice, poblíž města Teplice nad Metují. Kemp byl zároveň hlavním centrem závodu. Po příjezdu jsme postavili své stany a kochali se skálami, které se nacházely všude kolem nás.
První závodní den začal krátkou tratí v lese naproti kempu. O motivaci nebyla nouze a my se začali vydávat na start. Terén byl náročný a lehce skalnatý. Častokrát se měnila průběžnost lesa. Chyby se mohli vynořit kdykoliv. Nejlépe se s touto etapou popasovali kluci Tonda Malý (H16) a Ondra Valenta (H18), kteří si ve své kategorii připsali prvenství. Můžeme zde vyzdvihnout i 2. místa Šárky Matěáskové (D16) a Dana Salaby (H18), který zaostal za svým týmovým kolegou Ondrou V. pouze o 36 vteřin. Tento titěrný rozdíl, probouzel zdravou soutěživost mezi oběma běžci. Druhá etapa se uskutečnila odpoledne v ten samý den. Tedy v pátek. Lesní sprint byl v prostoru skal a kamenů. Běželo se se sprintovým měřítkem (1:4000), což občas velice ztěžovalo orientaci. V této etapě utvrdil svou formu Tonda M. a připsal si už druhé vítězství v řadě. Večer proběhlo vyhlášení těchto dvou etap. A hurá do hajan načerpat energii na další den.
Sobotní 2 etapy se běžely v mapově náročném terénu, na mapě Lada. (pro vaše info je pod odstavcem její vyobrazení). Po vydařeném prvním dni, jsme se vydali vstříc této výzvě. Ačkoliv se tratě zdáli krátké. Časy etap se průměrně pohybovali kolem 30 min. Dopolední třetí etapu ovládli zase naši kluci Tonda M. a Dan Salaba. Odpoledne se ve stejném prostoru běžela další, tedy čtvrtá etapa. Ve skalním sprintu to nejlépe běželo Tondovi, který zatím ovládl všechny etapy a trenérce Lucce (D45A), ta si doběhla pro své první umístění na nejvyšší příčce na těchto více denních závodech. A hřejivý pocit nám mohl popřát dobrou noc.
Nedělní jediná etapa, se vracela na místo konání úvodní etapy. Tato etapa byla okořeněna hendikepovým startem, který je běžný na těchto vícedenních závodech. Lehké vysvětlení: závodníkům se sečtou časy z předchozích etap a poté vybíhají za vedoucím závodníkem kategorie podle své celkové ztráty na prvního v kategorii. Čili výsledek neurčoval čas na této etapě, ale pořadí po proběhnutí cílem. Toto naznačovalo překrásnou bitvu mezi Ondrou V. a Danem, kde Ondra startoval s náskokem 3 minut a 38 sekund. V holčičí kategorii D18 se mohla na stupně postavit Vendy Janovská, která si vyběhla 2. místo. Toto místo držela do poslední chvíle Klárka Adámková, ale po vyčtení zjistila, že nemá oraženou jednu ze svých kontrol. K této smůle selhala sportovní technika. Klárka u kontroly byla, ale air-čip nebo kontrola tento průběh nezaznamenala. A nám zbyli jen smutné oči pro pláč. Ve veteránské kategorii nám udělala radost trenérka. Lucka doběhla 2. V kategorii H16 jsme měli dva borce na bedně, Tondu, který suverénně zvítězil a Ondru Stacha, jenž uhájil 3. místo. Jejich spoluběžec, Michal Votoček, přestože se v těchto terénech trápil, tak bojoval statečně a obsadil 7. místo. Ve strhujícím souboji, v kategorii H18 nakonec zvítězil Ondra V., Dan ztrátu v průběhu trati stahoval, ale nakonec o 1 minuta a 10 sekund obsadil 2. místo. V hlavní mužské kategorii (H21E) obsadil Aleš Malý 8. příčku. Ten svojí kategorii neměl lehkou, musel čelit například bývalému reprezentantovi Tomáši Dlabajovi. Nakonec náš trenér Zdenda vybojoval konečné 9. umístění. Po závěrečném vyhlášení, byl čas sbalit saky paky a vyrazit dál. Naše další zastávka byla chata Luna v Orlickém Záhoří. Kam jsme vyrazili dobít baterky všeho druhu. A hlavně pozdravit Míru.
Pondělí byl relaxační den. Dopoledne jsme vyrazili na krátkou túru. Při které jsme se dozvěděli něco nového od polského průvodce. Zkoušeli rychlochůzi (pokusy o nejlepší čas na 1 km jenom chůzí). Došlo i na osvěžení v podání koupačky v rybníku. A grillovačku.
Úterý slibovalo velké stěhování směrem do autokempu Dolina, jenž se nachází u Vrbna pod Pradědem. Cestou nás, ale ještě čekal náročný trénink. Výběh na Kralický Sněžník a poté přes Klepáč zpět na parkoviště (https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=16.8128324&y=50.1768335&z=13&dim=6111559c70148c35057d210e). Náročná 20km trasa dala našim nohám zabrat. Následoval už jen volný program, ten většinou tvořilo hraní karetní hry UNO. Samozřejmě nechybělo ani legendární klání o míchače soustředění, jimž se pro toto soustředění stal Tonda
Středeční den se nesl v duchu turistiky. Hlavní náplň programu vyplňoval výšlap na Praděd. Po návratu, jsme doplnili břicha a odpoledne bylo odpočinkovější s lehkým výklusem po okolí. Večer už jen partička Una a hurá do hajan.
Čtvrtek sliboval náročnější tréninky. Menší skupinka, pod vedením Lucky měla naplánovaný přeběh z Heřmanovic zpět do autokempu (https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.3802403&y=50.1620263&z=12&dim=6114c5f270148c35057f85a4). Větší skupina měla v menu jinou specialitku. Přeběh z Rejvízu nazpět do Doliny (https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.2946135&y=50.1915229&z=13&dim=6114c7f770148c35057f8836). Jak všichni víme, k tréninku patří i odpočinek a relax. Naší obvyklou metodou bylo schladit tělo ve vodě. Proto jsme se odpoledne vydali vyplavat únavu k vodní nádrži Slezská Harta.
Pátek byl rozdělen na 2 fáze. Dopoledne jsme absolvovali seběh z rozcestí Hvězda do kempu (https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.3322791&y=50.0948435&z=13&dim=611635f270148c35058094e6). Tempo bylo volnější, přizpůsobené ke kochání krás Pradědu. Odpoledne přišli na řadu stupňované kilometry. Únava, a hlavně velké vedro k jednoduchosti moc nepřidávala, ale i přes tyto překážky jsme trénink zvládli. Po tréninku přišla na řadu ledová lázeň v podobě místní řeky Bílé Opavy vedle kempu. (naši trenéři měli jiný způsob regenerace, v podobě příběhu Radegast)
Poslední den se nesl v duchu posledního závěrečného přeběhu a dlouhé jízdy autem domů. Ráno jsme sbalili základní tábor a vydali se směr Červenohorské Sedlo. Z něhož jsme přebíhali přes Keprník do Ramzové (https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=17.1115360&y=50.1590812&z=13&dim=61163fb570148c3505809cbb). Sil bylo málo, ale i tak jsme se zmáčkli a dosáhli kýženého cíle. Celý unavení a plní nových zážitků a zkušeností, jsme se naobědvali a vyrazili směr Jilemnice.
Myslím, že mluvím za celý dorost, když na závěr řeknu velké díky trenérům Zdendovi, Lucce a Tomíkovi. Děkujeme za nezapomenutelné zážitky při společných večerech a těšíme se na další společná soustředění v budoucích dnech i letech. Doufáme, že tyto naběhané kilometry zúročíme v podzimní části sezóny. Tak sportu zdar a tomu s lampióny obzvlášť. Ahoj.
Ondrové Valenta a Stach