Ohlédnutí za lyžařskou sezónou 2009

12. března 2009 | Archiv článků | 4 zobrazení

**aneb půvaby a strasti lyžařských maratonů**
Přestože nejsem zrovna běžný pisálek příspěvků na naše oddílové stránky, rozhodl jsem se pro tentoktrát letošní končící lyžařskou sezonu trochu zhodnotit. A možná někoho i trochu motivovat. Musím přiznat, že jako odchovanec Jilemnických lyžařských tříd, ať už na základce nebo na gymplu (tady teda pouze částečně), je mi lyžování přes zimu trochu samozřejmostí. Neběhám po silnici a ani ve sněhu po lese, natožpak abych se cpal do nějaké sportovní haly na atletiku. Samozřejmě to nikomu vymlouvat nebudu. Já navíc už dávno netrénuju, já prostě běhám pro radost, i když stále celkem dost.

Letošní LOBáckou sezonu bych zhodnotil jako vydařenou. I když byly problémy s neustálým přesouváním termínů. Trochu mě mrzí, že se zájem o LOBy tak trochu vytratil. Standardními účastníky závodů jsme tak zůstali pouze Lenka Mechlová, Danča Zlesáková a já. Částečně pak Ája Malý , Pavel Procházka a Zuzka Jiřištová. Bohužel mi nezbývá konstatovat, že účast na LOBech obecně je poslední dobou velmi nízká. Ještě se trochu drží hlavní mužská a ženská kategorie, konkurence je celkem slušná a ti nejlepší se neztratí ani na světových závodech, což mimo jiné potvrzuje i letošní MS v Japonsku. Jilemnické medailové úspěchy na Mistrovstvích republiky jsou tak trochu absurdní, vždyť co to je za závody, když v kategorii nestartují ani 3 závodníci  Na druhé straně medaile z Mistrovství republiky se cení a těm co jich dosáhli, je srdečně přeju.

U dorostu bych vyzdvihl účast Lukáše Havlíčka na Juniorském mistrovství světa ve Švédsku, protože zajet slušnější výsledek na takovýchto závodech, je už opravdová dřina.

No zatím jsem Váš zájem o lyžování asi moc nevzbudil. Ale! Poslední 3 únorové víkendy (či přelom února a března) nabízely pro milovníky běžek 3 skutečné lahůdky. Všech jsme se zúčastnil, více, či méně úspěšně, ale mám pocit, že to je právě ten správný směr, kterým by se mohl orienťák – lyžař ubírat. A o tom se Vás budu snažit přesvědčit. Nejlepší na tom je, že je úplně jedno, co máte nalyžováno, protože hlavně jde o sportovního ducha a heslo „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se !“, platí dvojnásob.

1) **Ski-adventure** (Nové Město na Moravě): jednodenní závod dvojic s 5-ti hodinovým limitem, klasicky či volně (letos se jelo častěji klasicky), scorelauf. Pokud máte oblíbeného tréninkového partnera nebo partnerku, stejně tak pokud chcete otestovat výdrž svého partnera nebo partnerky a navíc při závodě používat i hlavu (mapu), pak je tento závod pro Vás tím pravým. (poznámka autora: 5.místo , MIX Kauli + Kinynka, čas 5:10 hod.)

2) **Vasaloppet** (Sälen – Švédsko): závod jednotlivců na 90 KM klasickým způsobem. Závod s nejdelší tradicí, neuvěřitelnou atmosférou, neuvěřitelnou organizací, neuvěřetelnými zácpami na trati, neuvěřitelnou délkou a borůvkovou polévkou na občerstvovačkách. O tomto závodu lze říci pouze jediné a to, že je jedinečný. Každý by si ho měl zkusit jednou zajet a žádného jiného worldloppetu se už zúčastnit nemusíte. (poznámka autora: 3.152. místo, čas 6:21 hod., předběhnuto cca 9.000 závodníků na trati; dole v tabulce můžete vidět průběh závodu, který zpracovává pořadatel závodu a který se dá vyhledat dle jména závodníka na internetu; jedná se o průjezd 7 občerstvovacími stanicemi a cílem v Moře; vyčtete průběžné umístění během závodu i průměrnou rychlost)

3) **Krkonošská 70** (Špindlerův Mlýn): závod 5-ti členných hlídek na 70 KM volně. Závod s místní tradicí a takřka povinnou účastí. Závod s týmovou rivalitou, závodníky vlajícími na laně, nechutnými kopci, krečemi v nohou i zádech a tradičními tatrankami na občerstvovačkách. (poznámka autora: 13.místo, čas 5:03 hod.)

Jestli se Vám to nějak nezdá, tak věřte, že to za účast rozhodně stojí. Pokud totiž projedete cílem, tak jste určitě vyhráli minimálně sami nad sebou a Vaše seběvědomí vzroste každým dalším úspěšně dokončeným závodem.

A ještě jedna dobrá rada na závěr: Kdo maže ten jede, kdo promaže ten smeká, kdo smeká ten přimaže !

S úctou Kauli