MČR v LOB na Hraběnce 28.1-29.1.2012

31. ledna 2012 | David Hlaváč | 2 zobrazení

Klub OK Jilemnice má za sebou víkend, o kterém si ještě před 10 dny musel každý myslet, že vůbec neproběhne. Samozřejmě kvůli sněhu, po kterém hlavně lyžaři rádi honí ty svoje prkýnka a ty s mapou na prsou nevyjímaje.

O konání závodu jsme rozhodli v pondělí 23.1. a i když mapové podklady byly díky Mírovi Mechlovi k dispozici již od prosince, různá povolení připravena a dojednána, nad závodem samotným visel otazník.

Ale i tak. Ve středu se začali najíždět tratě rolbou skijáci a od čtvrtka Míra s Ájou najezdili přes 120km po Hraběnce na skútru. Stavitelé a rozhodčí pak projezdili tu větší tu menší část lesa či louky.

Velké poděkovaání patří i těm málo viditelným. Kuba Janata dokazuje, že je Ýtý na svém místě a bez obětavosti všech z rodiny Vikovic si dnes závody hlavně ve vypjatých situacích lze těžko představit.

Dá se samozřejmě pokračovat v neviditelných důležitých funkcích. Bára zvládla prakticky celou prezentaci závodu (samozřejmě pod ostřížím dohledem Mirky) a tu pak společne s Janou a Hankou provedli. Parkovači Martin Šnorbert, Michal Kučera i Švihák nám pak zajistili dost prostoru a dozajista spokojené moto-závodníky. V lese nebo v cíli pak byli s čajem schované Renča, Jana Charvátová a Vendy. S lyžema pak kontroly rozváželi tam a zase zpátky Martinka, Kiny, Niky, Kauli, Petr Tomeš, Ája, Blek, Lukin a všechno to z pásového vozidla obsluhoval Míra a dirigoval Martin.

Na viditelnějších místech pak startovali Vláďa s Vlastou, Zdenkem, Štěpánkou, Mirkou a Markem. Cíloval Tomík s Evženem. A s lopatou přihazovali Ondra a usměvavý Staník. Za exponovaným všeobčerstvovacím pultem pak bufeťačka Jára s Hankou a Hankou.

Samozřejmě, že úplně všechno neprobíhalo hladce, přeci jen to byly tři závody ve dvou dnech. Pořadatelským vítězstvím nás všech je, že závodníci si drobných nedostatků a zaváhání, která se při takové akci vždy objeví, nevšimli.

Nezdá se to, nebylo nás mnoho a přesto mezi závodníky převažovala spokojenost. Nakonec i vyhlašovací večírek dopadl díky bleskové zápujčce sudu piva ze Šaldova statku ke spokojenosti všech.

Poděkování patří paní Vohnické, provozní Scolarestu, že s náma a závodníky zůstala a nevyhnala nás na mráz brzy.

Poděkování patří jilemnickým skijákům a Standovi Henychovi, za možnost plného využití buňek pro náš závod.
Poděkování patří asi Krakonošovi, protože počasí zařízené pro posledních pár našich závodů bylo nadmíru nadstandardní.

Poděkování patří Vám všem, kteří jste obětovali svůj volný čas ve prospěch klubu a jeho pořadatelské pověsti.

Sportu zdar a tomu s lampióny zvlášť

David, ředitel závodu a t.č. předseda klubu