Logo
OK JILEMNICE – klub orientačních sportů

Co děláme špatně ?

6. června 2006 | Martin Král | 16 zobrazení

lenkaNastal čas si zhodnotit určité období, které vyvrcholí za dva týdny na MČR na krátké trati. Toto zhodnocení patří Lence Mechlové – touto formou na našich klubových stránkách. Pokud si z toho někdo jiný odnese něco pozitivního, pak jedině dobře.

Sportovní výkon v orientačním běhu, stejně jako v jiných sportech je poměrně jasně definován. Ve finálním projevu se jedná o čas, za který se absolvuje závod, jehož charakteristiku definují pravidla v orientačním běhu. Kdo má tento čas nejrychlejší za podmínek dodržení pravidel – vyhrává.

Tohle se zdá být jasné a jednoduché. Nyní se však musíme zamyslet nad tím, co je příčinou toho, že i přes tento definovaný model výkonu, respektive jeho finální projev nestačí.

Co tedy rozhoduje ve výkonu v orientačním běhu ?

Aerobní výkon a aerobní kapacita – Orientační technika a taktika – Silová vytrvalost dolních končetin – Běžecká technika – Regulace aktuálních psychických stavů

Aerobní výkon a aerobní kapacita

Aerobní výkon (VO2max) – maximální spotřeba kyslíku dosažená při práci velkých svalových skupin. Vyjadřuje se v l.min-1 nebo v ml/kg. Maximální hodnoty VO2max u mužů – 75 – 90 ml/kg , u žen – 70 – 75 ml.min-1kg-1 . VO2max je ukazatelem výkonnosti transportního systému pro kyslík

Aerobní kapacita – využívání co největší části VO2max co nejdéle. Udává se v % VO2max. Chápe se jako schopnost pracovat v aerobním režimu po co nejdelší dobu.

Aerobní výkon je v našem případě z posledního sledování je 64,5 ml/kg. Pokud se podíváme na naší špičku v dospělých : Dana Brožková, která představuje světovou špičku má uvedenu hodnotu 65,0 ml/kg, Marta Štěrbová 67,7 ml/kg, Martina Dočkalová 59,0 ml/kg a Zdeňka Stará 57,9 ml/kg. Z těchto uvedených hodnot na tom zdaleka nejsme nejhůř, ale bohužel nejsme v dospělém družstvu.

Jak jsou tedy na tom současné juniorky , nominované na JMS ? Nejlépe Simona Karochová 70,0 ml/kg, Iveta Duchová 60,5 ml/kg, Lucie Krafková 58,6 ml/kg,
Doležalová Monika 54,7 ml/kg, Machútová Lucie 48,1 ml/kg. Vaculíková nemá uvedeny žádné hodnoty. Z juniorského družstva, nominovaného na JMS je na tom lépe jen Simona Karochová, ostaní holky mají uvedeny nižší hodnoty.

Dorostenky žádné údaje nemají, protože s těmito hodnotami v dorosteneckém výběru vůbec nepracují, přesto že tyto hodnoty jsou velmi důležité.

Aerobní kapacita. Pokud sledujeme schopnost pracovat v aerobním režimu co nejdéle, je nutno sledovat % VO2 max. Zjednodušeně využít maximálně aerobního výkonu po co nejdelší dobu. Tady jsme si to definovali následovně : juniorky a dorostenky mají natvrdo dané limity bez ohledu na zdůvodnění proč zrovna takto a proč zrovna v těchto hodnotách výkonu na 3000 metrů na dráze. Dospělé reprezentantky tuto povinnost nemají, ale možná by bylo možno jít na to logickou cestou.

Český rekord žen je na 3000 metrů 8:52:05, juniorský pak 9:16,57 a dorostenecký 9:19,56, česká reprezentace v OB má nastaveny limity tak, že ženy tuto povinnost nemají, juniorky mají limit 11:35 a dorostenky 11:40, 11:50, 12:00 a 12:10 dle věku. Pak tedy limit pro ženy by měl být 11:05 . Kolik žen by jelo na MS ?

Intenzita zatížení na úrovni 100% VO2max se označuje jako kritická intenzita. Tou je možné pracovat pouze 5 – 10 min bez přerušení, výjimečně trénovaní 15 – 20 min. Tato intenzita však způsobuje výraznou produkci LA, a tím změny vnitřního prostředí, které nejsou vhodné pro trénink. Energeticky je zabezpečována anaerobní glykolýzou, ale především aerobním štěpením glykogenu.

Převedeno na dráhu, otázkou zůstává, zda testování na úrovni kritické intenzity je tím jediným a správným kritériem. V jakých hodnotách % VO2max je realizován závodní výkon v orientačním běhu ve sprintu (trvá v řádech 12 – 15 minut), v middle (25 – 35 minut), štafetách (30 – 60 minut) a klasické trati (50 – 95 minut)?

Většina reprezentantů je v rámci funkčních testu testována také na anaerobní práh. Tady je objektivně možno konstatovat, že tato hodnota už nám řekne mnohem víc. Objektivněji i přesněji, a o sportu orientační běh mnohem více. A tady už skutečně o výkon na dráze vůbec nejde !!! Většina má rozpětí ANP na 83-84% maxima !!!

Dle všeho se začínáme specializovat na sprint a štafety. Tedy na 2 disciplíny ze 4. Opravdu ale testujeme middle a klasiku ?

Tady tedy máme slabé místo. Přes výborné výsledky sledovaných krosových tréninků se nám nepodařil tempový trénink na dráze. Po dlouhé zimě jsme mohli v našich podmínkách na dráhu až 18.dubna, bohužel navíc po velikonočním soustředění proběhla 14 denní viroza. To se projevilo v tréninku, který jsme museli upravit, přesto výsledky v OB nebyly špatné – MČR sprint 4.místo, krátká na Všemině 1.místo, klasika na Všemině 4.místo.

Pár tréninků na dráze a test 10.května pomohlo tomu, že nastává další výpadek : zánět okostice. Nepříjemné bolestivé zranění, které se musí léčit. Mezitím lehce odběhnuté štafety a ŽA ve sprintu (3. a 7.místo štafety, 8,místo sprint – letos nejhorší výsledek). Další test tedy 30.května, stále ještě s bolestí zánětlivého místa a po výpadku tréninku čas 12:32 . Povinnost doběhnout byla v tento okamžik možná to nejcennější.

Nominační závody v Jesenici : 1.místo na klasice, 3.místo na middle . Přes výborný výkon to nemělo na nic vliv. Snažil jsem se na to poukázat v diskuzi dopředu. Bohužel jediné, na co reagovali kompetentní osoby bylo, proč to vytahuji teď, před nominacemi. Ano, v říjnu to opravdu nikoho nezajímalo. Na dotaz, co se stane, když nominační závody vyhraje někdo bez limitu před limitáři jsem dostal bez jakékoliv diskuze odpověď – LIMIT, bez toho to nejde.

Takže limit je to jediné, co nám brání v tom, abychom šli dále. Letos 12:00, příští rok 11:50, pak 11:40, pak 11:35 a pak už to nebude potřeba, protože dospělí limit nemají. Takže ten limit prostě MUSÍME v dorostu a v juniorech zaběhnout.

Podle všeho za pár let bude česká špička světovou špičkou v orientačním běhu. Pak možná už bude dostatečným důvodem akceptováno, že porazit SVĚTOVOU ŠPIČKU už je docela slušný výkon.

Další neméně důležité složky sportovního výkonu v orientačním běhu, na které už kompetentní VŮBEC nekoukají :

Orientační technika a taktika je něco, co odlišuje dost výrazně orientační běh od atletiky. Už třeba v tom, že závodník je schopen efektivně myslet (finiš atleta na Zlaté tretře na čáře startu 5000 metrů svědčí o něčem jiném). Skloubit jednotlivé prvky orientační techniky s taktickým myšlením se nám docela daří. To se ostatně projevuje i na posunu v žebříčku A – z loňského 13.místa a s průměrem 90 bodů na závod na letošní 1.místo s průměrem 100 bodů na závod. Tady určitě jdeme správnou cestou, i když je mnoho míst, které lze zlepšovat i zde – třeba pomalejší začátky závodů.

Silová vytrvalost dolních končetin – tady je naše silná stránka. Projevuje se to zejména v závěrech závodů, kdy už soupeřkám prostě ubývají síly. Terén je přece jen úplně něco jiného než dráha. Ukazují na to i výsledky měřených tréninků na okruhu v terénu, kdy se rozdíl z dráhy dramaticky a výrazně nejen smazal, ale rychlejší běžkyně z dráhy jsou zde pomalejší.

Silovou vytrvalost dolních končetin repredružstva vůbec netestují a tak nemáme žádné objektivní srovnání. Snad jen parametr W/kg, který v našem případě je 4,9 Wk/kg. Tedy srovnatelná hodnota se všemi juniorkami, pouze Karochová je v tomto případě bezkonkurenční – 5,8 W/kg.

Dospělí tuto hodnotu neuvádějí. Skutečné srovnání by moho být opravdu jen v terénu,ale máme alespoň nějaké srovnání.

Běžecká technika je faktorem, který se projevuje v terénu zcela jinak než na dráze. Orientační běh se běhá v kamenech, polomech, vysoké trávě, bažinách atd. Tady se zase projevuje trénink ze zimy – opičí dráha, plná skoků, přeběhů molitanů, přeskoků a podběhů a to vše po čas přes 10 minut třeba ve 2-3 sériích. V závodě i v tréninku je projev běžecké techniky orientačního běžce výrazně jiný než běžce na dráze. Máme tady samozřejmě rezervy, ale težko říci jak jsou veliké oproti ostatním orientačním běžcům, když se toto vůbec nesleduje.

Regulace aktuálních psychických stavů. Jinými slovy teze Radka Novotného „Umění závodit“. Beze zbytků správně definované poznatky a především zkušenosti. Tady je zřejmě největší slabina našich běžců ve srovnání se světem. Ale v našem případě je to přednost a OPAKOVANĚ ji dokážeme využít, což se projevilo už v loňském roce mistrovským titulem na krátké trati, v zimě medailí na JMS v LOBu a letos už dvěma vítězstvími ze 6 možných včetně sprintu, v klasickém orien´táku (4 závody) to ale představuje 25% úspěšnost.

Tady je naše největší síla. A také tady jsme dostali největší zásah, se kterým se musíme vyrovnat. Ale věřím, že nás to i posílí.

Celkově shrnuto : LIMIT je naším jediným limitujím faktorem. Limit je umělě nastavený a zcela určitě NEROZHODUJE o sportovním výkonu. Kdyby totiž rozhodoval, musela by jsi být o dost vzadu.

O výkonu rozhoduje komplex vzájemných vazeb úrovně aerobního výkonu a aerobní kapacity, orientační techniky a taktiky, silové vytrvalosti dolních končetin, běžecké techniky a regulací aktuálních psychických stavů.

A v cíli je opravdu každému jedno, jaký má zaběhnutý čas na 3000 metrů. V opačném případě už pak mohou nastat jen demagogické varianty typu : nedostaneš medaili, protože jsi sice vyhrála, ale NEZABĚHLAS LIMIT. Přesně to se totiž stalo. Je to stejné, jako kdyby fotbalisté nevzali na MS Baroše nebo Nedvěda, protože nedají 100 metrů pod 11 vteřin. Ale to už je opravdu o něčem jiném.

Pokud by snad někdo opět namítal proč o tom mluvím teď a tady, tak opakuji jen, že v říjnu 2005 mi to bylo stejně platné jako teď. Jediné, co mohu udělat, poděkovat Lence za ohromnou práci a především za silnou vůli, protože tohle zvládá opravdu jen silná osobnost. Lenko , díky a hlavně vydrž.